Hranice města Otrokovice, ř.km 170,887 – ústí Dřevnice, ř.km km 164,950

Od hranice správního obvodu ORP Otrokovice jsou na pravé břehu zasažena katastrální území obcí Bělov, Žlutava a Napajedla. Na levém břehu pak Tlumačov, Otrokovice a Napajedla. Inundační území se v tomto úseku velmi zužuje a plná šířka rozlivu nepřesahuje 1,3 km. Vybřežená voda v pravobřežní inundaci se po rozlivu v Kvasicích vrací zpět do koryta a lemuje silnici.

Na pravém břehu je zaplaveno území od břehu Moravy a kopírující reliéf terénu, a to až po zaústění Dřevnice. Voda přitéká od Kvasic a Bělova. Zaplavené území mezi jezem Bělov a lávkou pro pěší leží na území obce Bělov. Na území města Otrokovice jsou zaplaveny zemědělsky využívané pozemky. Tyto pozemky jsou zaplaveny při průtocích větších než cca 500 m3/s.

Rozliv na levém břehu je zpočátku omezen zástavbou Tlumačova a dále železnicí, za kterou rozliv zasahuje zástavbu na pravém břehu v místě křížení s Mojenou. Od železnice se rozliv odklání nad sídlištěm Bahňák a dosahuje až k ochranné protipovodňové hrázi a zdi nad sídlištěm Bahňák - Baťov. Následně kolem jezu Bělov a MVE se vrací ke korytu Moravy, rozliv kopíruje ulici K. Čapka až po ochrannou zídku. nad ocelovou lávkou (povodňový hlásný profil) a následně pod ní vybřežuje opět z koryta Moravy, dvacetiletý průtok se vrací nazpět do koryta cca 200 m pod lávkou, stoletý rozliv pokračuje směrem k zaústění Dřevnice. Následně opět i dvacetiletý průtok vybřežuje, z koryta Moravy se dostávají průtoky větší než 550 m3/s, cca Q10. V území mezi korytem Moravy a ulicí K. Čapka jsou zaplaven celý areál přístavu Otrokovice, přilehlých zahrádek, areál Technických služeb Otrokovice (TSO) až po Dřevnici.

Manipulace na jezu Bělov se řídí dle platného manipulačního řádu.
Při úplném vyhrazení jezu a kótě nad jezem 184,10 m n.m. (čtení 4,10 m) je průtok jezem cca 380 m3/s (MVE mimo provoz). Dále již hladina v jezové zdrži stoupá neovladatelně.

 KAPACITA KORYTA: